Název knihy Babičky na bigbítu odkazuje na prolínání archaických a inovativních prvků ve společenském životě na venkově. Ten se v období pozdního socialismu utvářel nejen pod tlakem mocenských zásahů, ale i díky snahám vesnických komunit uchovat si vlastní tradice a identitu. Oficiální i neoficiální aktivity se často prolínaly a byly formovány motivací i charakterem organizátorů a účastníků. Stěžejní význam je proto v práci přisuzován jednotlivcům, jejich sociálním sítím, zálibám i hodnotám. Výrazně jsou v knize reflektovány taneční zábavy jako symbol společenského života. Předkládané interpretace jsou postaveny na principech mikrohistorie, dějin každodennosti a symbolické antropologie.
