Slovo restituce znamenalo již v římských dobách navrácení do původního stavu, a to nejen v případě věcí, ale spadala sem i rehabilitace osob. V současném chápání je však toto slovo nejvíce spojeno především s navrácením majetku, jenž byl státem původním majitelům různými cestami zabrán, a to jak v minulosti (např. otázka konfiskací v souvislosti se stavovským povstáním), ale zejména v době nedávné, tedy ve 20. stol. Lze se zaměřit na analýzu a srovnání titulů přechodu majetku na stát v různých obdobích českých dějin (např. tzv. Benešovy dekrety, Lex Schwarzenberg). Další otázkou jsou pak předpoklady a podmínky onoho navrácení majetku původním vlastníkům, a to zejména po roce 1990. Sekce není určena jen akademické obci, ale jsou vítáni i praktikující právníci, kteří se věnují restitucím.
