Memoáry, které kniha obsahuje, představují prvotřídní pramen k poznání myšlenkového pohybu české společnosti v druhé třetině 19. století. Není to souhrnný kronikářský obraz doby, ale spíše silně subjektivní výpověď jednotlivce, který je ochoten se s čtenářem podělit jen o jisté vybrané úseky a události vlastního života, v jehož rámci hrál divadlo, prodával knihy nebo bojoval na barikádách, agitoval a horlil za českou věc a jako takový byl sledován a vyšetřován policií. Nakonec tento moravský radikál, jehož vyhraněné české vlastenectví bylo doprovázeno silným protiněmeckým smýšlením, skončil jako poklidný železniční úředník. Matěj Mikšíček ve svých pamětech předkládá čtenáři jedinečné vidění osob a dějů v předivu vztahů a vazeb, které veřejnosti většinou zůstávají skryty. Kniha přináší i obsáhlou studii o osobnosti autora pamětí.
