Název v češtině: Právo veřejných stavebních zakázek EU
Monografie sleduje míru nepřímé harmonizace pravidel územního plánování a rozhodování o výstavbě v právu Evropské unie a požadavky, které z toho vyplývají pro členské státy. Popisuje vývoj evropské legislativy, její vzájemné souvislosti i rozdíly, a přináší ucelený přehled o tom, jak se evropské právo promítá do národních procesů plánování. Zvláštní pozornost věnuje výkladu obecných pojmů environmentálního práva a požadavkům na zapojení veřejnosti do rozhodování. Analyzuje také vztah mezi Aarhuskou úmluvou a právem EU a zdůrazňuje základní principy účasti veřejnosti a přístupu k soudní ochraně. Kromě toho se věnuje i dopadům tzv. neenvironmentálních politik EU – například kohezní politiky, městské agendy, námořního prostorového plánování či rozvoje sítí TEN-T a TEN-E – a jejich vlivu na procesy plánování, stavební materiály, energetickou účinnost budov a podporu obnovitelných zdrojů energie.
