Co se sociologickými klasiky na prahu nového tisíciletí? Jaká je role a význam prvorepublikového sociologa I. A. Bláhy pro konstituování sociologie v českých zemích a v čem leží těžiště jeho koncepce? Je kritika a hodnocení společenských jevů legitimní součástí vědecké aktivity nebo jde v nejlepším případě o mimovědeckou aktivitu vědců?
Hledání odpovědí na tyto tři otázky je základem tří částí práce, zabývající se sociologií Inocence Arnošta Bláhy (1879–1960), zakladatele brněnské sociologie a jednoho z klasiků tohoto oboru u nás. Přiblížení Bláhova místa v dobovém kontextu se drží rozlišení jeho teoretického a institucionálního významu pro českou sociologii. Možnost aktualizace Bláhovy sociologie autor spatřuje v jeho sociologické angažovanosti. Ta je interpretována jako pokus o revizi naturalistických pozitivistických nároků na sociologii a jako stále aktuální příspěvek k řešení problematiky postulátů nehodnotící vědy, které se v sociologii objevují od jejích počátků až do současnosti.
