Název v češtině: Mýtus o Ravenně v 19. století. Představa pozdně antického města mezi Vídeňským kongresem a první světovou válkou
Devatenácté století bylo pro město Ravenna obdobím hlubokých změn, které v širším měřítku poznamenaly dvě zásadní politické události: Vídeňský kongres (1814–1815), po němž bylo město znovu přiděleno papežským státům, a politické sjednocení Itálie (1861). Ravenna, do té doby chudé periferní město, se totiž od počátku století snažila získat zpět významnou roli propagací své slavné pozdně antické minulosti, ztělesněné výjimečnými raně křesťanskými památkami města. Tato kniha si klade za cíl popsat tento proces, jeho důvody a důsledky a pochopit, jak přispěl k vytvoření nové identity Ravenny. Za tímto účelem kniha rekonstruuje dialog mezi obrazy města, které se objevily v západní umělecké historiografii, respektive v cestopisných zprávách, a propagací místních iniciativ, se zvláštním zaměřením na restaurátorské kampaně prováděné na ravennských pozdně antických památkách v tomto období. Nakonec tato kniha – skrze syntézu historie dějin umění a politického využití restaurátorských prací – ukazuje, jak byl v letech 1814–1914 vynalezen a utvářen „byzantský mýtus“ Ravenny.
