Název v češtině: Člověk – hudba – technika. Technologie v hudebním myšlení 20. a počátku 21. století
Kniha Martina Flašara se zabývá stále se vyvíjejícím vztahem současné klasické hudby a technologií, přičemž analyzuje, jak technologický pokrok formuje hudební tvorbu a filozofické myšlení. Autor vychází z Heideggerova konceptu humanizace technologie skrze umění a neomezuje se na pouhou dokumentaci osvojování nových technologií, ale nabízí komplexní kritický rámec propojující muzikologii, filozofii, sociologii a kritické teorie. Kategorizuje postoje skladatelů k technologiím – od techno-utopických až po post-technologické – a zkoumá, jak se působením digitalizace a materializace proměňují hudební artefakty.
Hlavní předností knihy je jasná a adaptabilní metodologie, díky níž je text relevantní i mimo rámec hudebních studií. Flašarův výzkum nejen zaplňuje stávající mezeru ve vědeckém poznání, ale také poskytuje zásadní vhled do širších důsledků užívání technologií pro umělecké vyjádření. Jeho kniha může sloužit jako východisko pro budoucí výzkum, a role technologie v hudbě tak díky ní zůstane významným tématem akademického diskurzu v oblasti hudebních studií.
