Publikace shrnuje výsledky výzkumu různých typů prostoru v literární tvorbě čtyř francouzských autorek inspirovaných křesťanstvím, M. Noëlové, S. Renaudové, Ch. Singerové a S. Germainové. Jejich literární texty pokrývají celé 20. století a ukazují rozmanitost v přístupech k prostoru, ale také rozdíl v literatuře obou polovin 20. století. Metodologicky práce postupuje od fenomenologického bachelardovského pohledu na intimní prostor domova přes otevřený prostor profánní i posvátný dle studií Mircey Eliadeho ke geokritické analýze prostoru v návaznosti na teorii geokritiky Bertranda Westphala, v českém prostředí dosud téměř nevyužívanou. Studium prostoru ukazuje, že literaturu nelze oddělovat od okolního světa, naopak také ona přispívá k jeho lepšímu porozumění.
