Hlavní cíle tohoto textu jsou dva: (1) uvést čtenáře do sociologické perspektivy a představit utopii jako specifický typ vědění a klasické utopické texty jako produkty tohoto vědění a (2) popsat formu ideálních sídel a zejména podobu ideální společnosti utopických textů, zachytit strukturu a organizace této společnosti a to, jaké jsou její hlavní charakteristiky. V závěru ukazuje příklady vlivu utopického vědění na disciplínu urbánního plánování respektive na podoby moderního města. Utopickými texty, kterými se práce zabývá, jsou především Moreova Utopie, Capanellův Sluneční stát a texty Roberta Owena a Chrlase Fouriera. Základní teoretické pozadí textu tvoří koncepce ideologie a utopie Karla Mannheima, Weberova koncepce protestantské etiky a jejího vlivu na moderní společnost a jeho přístup k otázce města a městské společnosti a pojetí společenské moci Michela Foucaulta.
