Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě
Doušek, Roman; Drápala, Daniel (eds.)
Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě
Autor článku: Jan Lukavec - 25. 11. 2016
Kniha četnými podrobnostmi a bohatým obrazovým doprovodem názorně dokresluje obraz tradičního venkovského života. Zachycuje například zuřivé reakce racionalistických učitelů na tvrdohlavé přetrvávání starých venkovských zvyků.
ak se dlouhodobě vyvíjela tradiční moravská kultura? Jakým způsobem se v ní uplatňovaly obecné principy jako autochtonnost a externí vlivy; teritoriální jednota a rozrůzněnost nebo stálost a proměnlivost? Na tyto otázky hledá odpovědi výpravná publikace poněkud neurčitého názvu Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě.
Setrvačnost
Naznačená problematika je v publikaci představena a zkoumána v několika tematických sondách, které se týkají jevů materiální i nehmotné povahy. Vybrány byly úzce vymezené kulturní jevy s důrazem na ty „obvyklé, ať již formou či obsahem, neboť právě takové leží v předmětu zájmu etnologie“. Obecně autoři konstatují, že mnohé v daném prostředí vznikalo „přirozeně, ať již se jedná o folklorní projevy, systémy lokální diferenciace oděvních součástek či domových typů“. Dodejme ale, že autochtonnost nějakého jevu se v řadě případů dá jen těžko zcela průkazně a nevyvratitelně dokázat.
(...)
Kniha četnými podrobnostmi názorně dokresluje obraz tradičního venkovského života. Ten poutavě zpřítomňuje i řadou barevných ilustrací, dobových fotografií, devocionálií i obálek starých tisků. Představuje pohled do doby, kdy si lidé vystačili s několika (stovky let starými) knihami, celý život prožili na jednom místě a obyvatele vedlejší vesnice už mnohdy vnímali jako podivínské cizince, kteří nasejí obilí, ale roste jim kamení. V onom přehnaně pozitivním hodnocení vlastní obce a stálém antagonistickém vymezování „my“ versus „oni“ je jistě nemusíme následovat, ale jinak může být toto nostalgické ohlédnutí v lecčems i inspirativní.