Lidové tradice jako součást kulturního dědictví

Zvyky a obyčeje, kterými kdysi oplýval český (moravský, slezský, případně i sudetoněmecký) venkov, nenávratně zmizely. Jen málokde - zejména v jihomoravském prostoru - zůstávají stále životné, i když v mnohých případech jako zábavná, neřkuli turistická podívaná, nikoli jako stále aktuální součást prastarých obřadů. Na odiv vystavené zdivadelnění je přitom zřetelné.

Lidové kultuře se odborníci věnují od 19. století, po vydávání dílčích studií nastoupila několikerá souhrnná zpracování (v předválečné i poválečné Československé vlastivědě, nejnověji v rámci Velkých dějin zemí Koruny české). Podrobnější zmínku si rovněž zaslouží sborník Lidové tradice jako součást kulturního dědictví, vydaný brněnskou Masarykovou univerzitou .

Knihu tvoří tři rozsáhlé příspěvky, které podrobně zkoumají důležité atributy lidové kultury. Alena Křížová se zabývá krojem jako výrazem národní, případně regionální identity. Miroslav Válka se věnuje lidovému domu a proměnám. Martina Pavlicová obhlíží v zobecňujícím nadhledu folklor a folklorismus v historické a sociální perspektivě.

 

(...)

Kniha oplývá jednou velkou předností - a tou je kvalitně vytištěný (převážně barevný) obrazový materiál. Zajišťuje se tak potřebná názornost, protože vhodný obrázek často vypoví více než sáhodlouhé slovní popisy. Tak třeba můžeme pohledět, jak se vyvíjel kroj - díky přetiskům renesančních krojových knih, barokních grafických listů si ozřejmíme dávnou minulost, zatímco národní uvědomování spojené s 19. stoletím již zdůraznilo potřebu jednotného slovanského kroje, jakkoli sestaveného z dílčích již existujících prvků - kalhoty byly převzaty od Hanáků, kabátec od Valachů.

 

Celá recenze


Alena Křížová, Martina Pavlicová, Miroslav Válka: Lidové tradice jako součást kulturního dědictví
Vydala Masarykova univerzita (Ústav evropské etnologie na tamní Filozofické fakultě)
Brno 2015. 312 stran.
Hodnocení: 100 %