Tato práce vznikala v kontextu rozvíjející se péče o nadané děti v České republice a zvyšujícího se zájmu odborné i laické veřejnosti o tuto problematiku i vzhledem k neoddiskutovatelnému významu sebehodnocení nejen pro kvalitu podávaného výkonu člověka, ale také pro jeho značný vliv na celkovou úroveň psychosociálního přizpůsobení i kvalitu života. Hlavním cílem našeho zkoumání bylo identifikovat rozdíly v profilech sebehodnocení vztažených k jednotlivým komponentám sebepojetí a celkovém sebehodnocení mezi skupinami rozumově nadaných dětí a dětí s průměrným nadáním. Vycházeli jsme z komponentových koncepcí nadání a osobnostně vývojového přístupu ke studiu nadání. Do výzkumu jsme zařadili působení dalších mimointelektových charakteristik: tvořivost, osobnostní rysy dítěte a matky, vybrané anamnestické rodinné údaje, citový vztah s rodiči a sourozencem, handicap. Výzkum zahrnoval také vnímání dostačivosti vztažené k jednotlivým oblastem sebepojetí (kromě celkového sebehodnocení) z pohledu pedagogů dětí.
