Změny v rodinném a reprodukčním chování zaznamenávané od roku 1990 zřetelně naznačují odklon od uniformního chování a nárůst rozmanitosti ve formách životního stylu jak z hlediska typu partnerského soužití, tak z hlediska počtu dětí. Rozšiřují se nesezdaná soužití či soužití homosexuálních párů, zvyšuje se podíl osob žijících samostatně. Narůstá podíl neúplných rodin, manželských párů bez dětí či s jedním dítětem a klesá podíl dvoudětných rodin s oběma rodiči. Nově nastupující mladé generace mužů i žen se stále více vzdalují svým rodičům z hlediska typů svazků a reprodukčních strategií, které volí. Převážná část příspěvků v této monografii se opírá o zjištění mezinárodního šetření The Aceptance of Population-related Policies (PPA2), které v ČR proběhlo v roce 2001. Cílem šetření bylo zmapovat postoje veřejnosti k demografickým trendům, dozvědět se o motivech, které vedou mladé lidi k odkládání sňatků, a překážkách, jež jim zabraňují realizovat jejich reprodukční plány.
