Cílem publikace je čtenáři přiblížit institut římského vojenského testamentu. Tento institut lze z hlediska dědického práva charakterizovat jako výjimku ke všem pravidlům, jimiž bylo římské dědické právo svázáno. Postupným vývojem se však z výjimek začalo stávat pravidlo, což vyvrcholilo v zákonících moderní doby. Publikaci lze rozdělit do třech hlavních částí. První si klade za cíl přiblížit důvody vzniku a historický vývoj vojenského testamentu v Římě. Druhá se zaměřuje na obsah tohoto privilegia. Na ni pak navazuje třetí, která na příkladě několika zásad dědického práva ukazuje, jak se z výjimek stávalo pravidlo a jaké to s sebou neslo a nese následky.
