Publikace „Vesnická stavební kultura“ sleduje problematiku tradičního vesnického domu z hlediska stavebního materiálu, domovní dispozice, slohových ohlasů a roubených sakrálních objektů. Jejím charakteristickým rysem je interdisciplinární přístup zahrnující metodické postupy uplatňované architekty, pracovníky památkové péče, historiky a etnology. I když k problematice vesnického domu byla vydána syntetická díla, nepodařilo se objasnit všechny geneticko-typologické otázky; navíc v řadě jevů se interpretace badatelů rozcházejí. Stavebně-historický i etnologický výzkum v posledních letech s využitím nových datovacích metod, stejně jako objevy plánové dokumentace v archivních fondech, přinášejí nové poznatky, které korigují dosavadní zjištění provedená na základě tradičních makroskopických metod.
